Poprvé jsem se o této skvělé novince dozvěděl na blogu uživatele s přezdívkou JasnaPaka. První věc, co mě napadla, byla myšlenka na rozšíření, která s oblibou využívám v prohlížeči a pošťákovi. Představa, že bych něco takového mohl mít, ve snadno spravovatelné podobě, i ve velkém balíku, kde stačí v paměti jedno Gecko, byla více než krásná.

Stáhl jsem si tedy aktuální noční vydání, rozbalil jej a spustil. První okno po mě žádalo import z jednoho ze dvou zdrojů – starší verze SeaMonkey/Mozi­lly/Netscape nebo Thunderbirdu. Jelikož jsem SeaMonkey starší verze měl nainstalovanou, jako jen že jsem ji měl, zvolil jsem rád Thunderbird, kde mám nastavenou veškerou soukromou, tak i firemní poštu. Import se však nezdařil, okno prohlížeče se zaseklo informace, že importuje.

Aktualizoval jsem tedy na ještě novější (prvně jsem SM stáhl 30.5.) vydání a tam po prvním spuštění sice nabídka importu naběhla, avšak bez volby Thunderbird . Inu, co se dá dělat. Naštěstí veškerou poštu mám v IMAPu, tak jedinné, co ztratím, bude asi nastavení filtrů.

Okno SM nedoznalo na první pohled žádných změn – přeci jen většina z nich proběhla pod kapotou. První dialogové okno, kam jsem zamířil, bylo to známé z Firefoxu a Thunderbirdu – Správce doplňků. Kdybych odřízl okolí, řekl bych, že vypadá stejně jako z „lehčího“ příbuzného. Pohledem do další záložky spatřím témata vzhledu a je mi hned jasné, že již nepůjdou nastavit v Možnostech, jak to bylo dříve. Nevadí – změním vzhled na svůj oblíbený Modern a restartuju.

Nyní se můžu konečně pustit do testování. Ze všeho nejdřív si zkusím nastavit poštu… To proběhlo ve staré známé režii v sérii pár dialogových oken. Stačilo ještě kliknout na Get Msgs a po zadání správného (ano, tento krok je velice důležitý ) hesla se načetly zprávy ve vybrané složce. Osahal jsem si trošku prostředí pošťáka a také se přibližuje trošku Thunderbirdu 2. Sice ještě má flagy (možná je to dobře, mě praporky sedí více ), ne hvězdičky, ale za to už má nový styl tagování zpráv. Při celkovém ohledání mi ale něco chybělo. Byla to informace o zaplnění IMAP schránky. Zkusil jsem tedy vnutit SeaMonkey rozšíření Display Quota. Úprava install.rdf mi nedělala problém, následovala instalace a restart. Po něm jsem udělal veliké Wow!. V dolní liště se u poštáka skutečně objevila informace o zaplnění schránky! Tak to se mi skutečně líbí. Dále jsem se zatím experimentovat neodvážil.

Napadlo mě ještě zkusit nějaké rozšíření, které je určené přímo pro SeaMonkey (i když ne právě pro verzi s XUL Runnerem). Volba padla na WebDeveloper Toolbar. Ten sice byl zařazen v kategorii SeaMonkey, ale v detailu měl informaci jen o Firefoxu. Po kliku na Install se však prohlížeč vzpíral, že tato verze není pro něj. Stáhl jsem tedy rozšíření na disk a podíval se mu na zoubek. To obsahovalo jak instalaci pro Firefox (install.rdf) tak i instalaci pro Mozillu/SeaMonkey v podobě install.js. V tomto JS souboru se však omezení verzí nachází málo kdy – je tedy patrné, že nový SM si vše bere skutečně z install.rdf, takže je XUL ready. Ten jsem upravil, aby jej instalátor přechroupal a restartoval. Po něm se však nic nového nezobrazilo a jen letmým pohledem do JavaScriptové konzole bylo vidět, že vše v pořádku není. Co už ? 

Celkově na mě SeaMonkey za dobu, co jsem jej nepoužíval (cca od vydání 0.9 verze Firefoxu), udělal veliký dojem a jako u všeho mi nyní nezbývá nic jiného, než čekat, až vyjde trošku více ostřejší verze a až autoři rozšíření přizpůsobí svá udělátka. – Ale již brzy nastane čas, kdy u mě Firefoxu a Thunderbirdu odzvoní a vrátím se zpět k tomu velikému balíku. A co Vy ?